Přednáška o Sokolu Londýn a večer sokolských světel.
Na společném setkání v Památný den sokolstva v neděli 8.října v 17 hodin prezentoval kronikář Milan Kocourek přednášku na téma Sokol Londýn a sokolský vliv ve světě.
Úvodem poukázal na určitý paradox v tom, že zatímco zakladatel německého turnerství Ludwig Jahn se narodil v Braniborsku v rodině českých exulantů, hlavní zakladatelé Sokola Pražského, Dr Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, byli oba původem Němci. Uvědomělými českými vlastenci a průkopníky naší moderní tělovýchovy se oba stali pod vlivem českého národního obrození.
Tyrš navštívil Londýn na podzim 1868, tedy šest let po zrození Sokola v
Praze. Přijel do Londýna z Paříže, zajímaly ho sbírky Britského muzea a londýnské tělocvičny. Jeho manželka Renáta o tom v knize Miroslav Tyrš, jeho osobnost a dílo, napsala:
Paříž miloval, ale Londýnem nadšen nebyl, i když tělocvičny v britské metropoli chválil. O městě samotném si do deníku zapsal: ”Tma, žádné tabulky, malé domečky, zlodějů patnáct tisíc. Děti po ulicích pod mosty ležící”.
Sokol Londýn vznikl v roce 1903. Nepatřil mezi nejstarší zahraniční jednoty. Toto prvenství má Sokol v americkém městě St Louis, kde krajané založili jednotu v roce Fügnerovy smrti, 1865. Ve Vídni vznikl Sokol v roce 1867, v Paříži 1891. Propuknutí první světové války zastihlo v Londýně něco přes 400 českých krajanů. Jeden z nich, malíř miniatur František Kopecký, si kladl za svou zásluhu, že nikdo z nich se nevrátil do vlasti narukovat do armády císaře Františka Josefa I. Tito krajané se hlásili do Sokola Londýn a vytvořili vlastní organizaci, prostřednictvím které nabídli své služby britské armádě. Ale britské ministerstvo války jejich obětavou nabídku odmítlo na základě argumentu, že 100,00 domácích dobrovolníků postačí na porážku nepřítele. Brzy se však ukázalo, že válka zdaleka není procházkou růžovým sadem, za jakou ji považovali britští činitelé. Do roku 1916 dosáhly britské ztráty na západní frontě 400,000 mužů. Parlament proto zavedl brannou povinnost. Výbor Sokola Londýn následně vyzval tělesně zdatné členy, aby se hlásili jako dobrovolníci do britské armády. Ti kdo by tak neučinili měli odevzdat své členské průkazky.
Londýnská jednota se o své členy na frontě vzorně starala. Pořádala pro ně sbírky a posílala jim balíčky s tabákem a čokoládou. Podle archivního záznamu šest členů Sokola Londýn na západní frontě padlo. Po válce se celá řada bratrů a sester z londýnské jednoty vrátila do nové Československé republiky. Byl mezi nimi také bratr Jan Sýkora, dlouholetý knihovník jednoty a za války příslušník britského dělostřelectva. Vrátil se do rodné Plzně. Ale za druhé světové války ho doma zavraždili Němci jako nebezpečného živla. Novinář J.A.Brož o tom v knize Czechoslovakia and Great Britain vydané nákladem Sokola Londýn v roce 1943 napsal: “Tím se Němci pomstili muži, který byl před pětadvaceti lety jejich zuřivým odpůrcem”.
Během první světové války vedl československý zahraniční odboj z Londýna profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Za druhé světové války působil v Londýně Masarykův nástupce v prezidentské funkci Dr Edvard Beneš. V britské metropoli se také soustřeďoval sokolský život. Mezi příslušníky československé armády a letci zde vzniklo několik sokolských organizací. Regulerní sokolská jednota byla založena u 311.bombardovací perutě RAF. Jiná sokolská jednota vznikla už začátkem ledna 1940 v Baťově továrně v East Tilbury při ústí Temže nedaleko Londýna. Tam se o její založení zasloužil generální ředitel Jan Tusa, nositel řádu OBE (Order of the British Empire). Po válce se mnoho československých vojáků vrátilo do osvobozené vlasti a jejich sokolské organizace v Británii postupně zanikly. Ale Sokol Londýn pokračoval dál. Po komunistickém převratu v únoru 1948 do Londýna přišly desítky tisíce Čechů a Slováků. Během londýnských olympijských her 1948 zůstala v Londýně sestra náčelnice ČOS Marie Provazníková. Po několika měsících odjela do Spojených států, kde se uplatnila jako profesorka tělocviku. Stala se spoluzakladatelkou Ústředí zahraničního sokolstva. Milan Kocourek řekl, že se seznámil se sestrou Marií na sletu zahraničních sokolů ve Vídni v roce 1982, kam přijel z Londýna jako redactor BBC. Sestra Marie mu poskytla skvlěý rozhovor na mikrofon. Jedna z otázek se týkala jejího názoru na spartakiády ve vlasti. Sestra Marie odpověděla, že komunistický režim ukradl sokolské slety, ale spartakiády uznávala jako důležité pokračování Tyršova sokolského odkazu. Sestra Marie je autorkou několika knih, mezi nimi svého životopisného příběhu To byl Sokol a Výklad Tyršovy soustavy a názvosloví. Napsala, že sovětská fyzkultura se zakládala na Tyršově soustavě. Tyršovo názvosloví bylo přeloženo do ruštiny a převzala je sovětská armáda. Takže se dá říci, že ruští vojáci dodnes cvičí podle Tyrše. To je zajisté nemalý přínos Sokola do světového dění.
Milan Kocourek pak nastínil situaci v Sokole Londýn, který momentálně nevzkvétá. Má jen kolem dvaceti členů, na rozdíl od poválečných let, kdy londýnská jednota měla i vlastní divadelní soubor a vydávala časopis Vzlet.
Milan Kocourek dospěl k závěru, že Sokol prošel v minulosti vlnami rozkvětu a útlumu své činnosti. Zahraniční sokolstvo přitom po celou dobu plnilo svou nezastupitelnou roli. Přednášku sledovalo podle odhadu jedné ze sester nejméně padesát posluchačů, mnozí z nich z řad nesokolské veřejnosti.
Pak jsme se shromáždili před sokolovnou a odebrali se přes pěší most na Kmochově ostrově do Borků, kde u Labe začal Večer sokolských světel.
Děti pouštěly do vody lodičky se svíčkami a sokolskými vlaječkami vyrobené z tvrzeného papíru v upomínku na více než patnáct set sokolů, které pozatýkalo gestapo dne 8.října 1941. Většina z nich se již domů nevrátila – byli nejprve převezeni do Malé pevnosti Terezín a pak do koncentračních táborů, hlavně do Osvětimi. Říšský pohlavár Reinhard Heydrich se tak neúspěšně pokusil zlikvidovat nejlépe organizovanou odbojovou skupinu v protektorátu. Heydrich zároveň nařídil rozpuštění ČOS a konfiskaci jejího majetku v celkové hodnotě 600 milionů korun. V nacistických koncentračních táborech a věznicích bylo zavražděno 1212 sokolů, mezi nimi starosta ČOS Dr.Stanislav Bukovský. 8.říjen 1941 byl vyhlášen Památným dnem sokolstva v roce 2012 a od roku 2019 se připomíná jako Významný den České republiky.
Náš Večer sokolských světel u Labe vyrušil mladého Vietnamce s dlouhým rybářským prutem, který se právě na tom místě u břehu snažil lovit. Neuměl ani slovo česky, ale rád odpověděl na otázku v angličtině zda se na nás nezlobí. S milým úsměvem řekl, že mu to vůbec nevadí, jelikož se už stejně chystal k odchodu. Ale hodil vlasec ještě jednou, a za chvíli vytáhl z vody pěkného asi dvoukilového kapříka. Dokonce mi ho nabídl, ale s díky jsem odmítl. MK
