Bratři a sestry s rodinami trávili mimořádně suché a horké léto s teplotami až tropickými a rozsáhlými požáry na severozápadním pohraničí ČR (Hřensko, atd.) podle svých chutí a možností v tuzemsku i v zahraničí. V zahraničí to bylo nejen sousední Německo, dále Chorvatsko a Řecko, nýbrž i některé africké a asijské státy, a na výspě Evropy Spojené Království, které je už dva roky mimo EU.
Mezi výlety v tuzemsku trávila např. sestra Eva Svobodová čas v Krkonoších a Jizerských horách, např. v okolí Vrchlabí, v Žalý, Mrtníku jinde. Také jsme navštívili v zámku ve Filipově bratra Jana Šprysla, který tam je v Alzheimerově domě a všichni jsme byli zakvitovali s povděkem, že nás všechny poznal a nadšeně nás přivítal. Dokonce si s námi připil z láhve červeného Bordeaux. Pro toto oslavné setkání nám personál zámku ochotně poskytl skleničky a o Jana se staral stejně vzorně jako o ostatní pacienty. Je to krásný zámek s nádherným parkem a bratr Jan se tam cítí spokojený.
Na doporučení bratra Josefa Těšitele někteří z nás navštívili výstavu ve Veigertově domě kolínského Regionálního muzea. Je to vlastně několik souběžných výstav, z nichž nejvíc nás zaujala část věnovaná dějinám Sokola s důrazem na dějiny Sokola Kolín. Výstavu uspořádal historik Dr. Jouza. Mezi exponáty jsou např. výletní noviny Sokola Kolín, který vznikl mezi prvními jednotami v Rakousku po založení Sokola Pražského v roce 1862. V několika písemných dokumentech se objevuje jméno Dr A.V. Pragera, který působil nejen jako starosta Jednoty, nýbrž i purkmistr Města Kolína ve druhé polovině devatenáctého století a na začátku dvacátého. Na výstavě jsou i tradiční sokolské kroje pro muže, ženy a žáky, tělocvičné náčiní jako kužely a další.
Vstupné bylo velmi levné a skvělý výklad zajistil výborně informovaný průvodce pan Vít Klouček. Celou škálu soudobých fotografií jsme si se zájmem prohlédli a všimli si, že mezi předními členy kolínského Sokola byl nejen slavný kapelník František Kmoch, nýbrž i jeho mnohem mladší jmenovec František Kmoch. Dosud není jasné, zda jde o pouhou shodu jmen nebo o kapelníkova vzdáleného příbuzného. Je totiž známo, že hudebník F.K. měl jen dcery, nikoli mužské potomky.
